Expedice – Náchod 24.10. – 26.10. 2014

    Po dlouhých diskuzích jsme si v klubu naplánovali tematický víkendový výlet na pevnosti na Náchodsku. Byla to první akce tohoto druhu, tak jsme naplánovali osvědčenou klasiku. V plánu byly dělostřelecká pevnost Stachelberg (Babí) a pěchotní srub Březinka.

    Na cestu jsme vyrazili v pátek kolem 16 hodiny, původně jsme chtěli o něco dříve. Pavel vynuloval kilometry, aby nám to pěkně spočítal, koupili jsme na Hluboké dálniční známku a vyjeli směr Praha – Náchod. U Prahy jsme „obdivovali“, jak se Pražáci valí v protisměru v šílených kolonách k nám na jih a byli rádi, že jedem v opačném směru. Bohužel v té chvíli jsme nedomysleli, že se valí i naším směrem. Tak jsme si to na zacpané D11 užili s nimi. Do Náchoda jsme dorazili po 20 hodině a ubytovali se na zimním stadionu.

    Po ubytování jsme vyrazili do města na večeři a docela s problémy jsme našli místo v příjemné pizzerii u náměstí. Vařili tam výborně, Bernard byl také vynikající, tak jsme si pro jistotu rezervovali místo i na další den.

    Ráno jsme bez vážných následků vyrazili směr Trutnov a správně dorazili na parkoviště u pěkně opraveného řopíku. Cestou k dělostřelecké tvrzi jsme si prošli opravené zákopy. Po zakoupení vstupenek jsme si prohlédli v přilehlých místnostech expozici, kde nás zaujala maketa všech objektů zasazených do krajiny po jejich dokončení a model škodovácké houfnice 42 cm. Prý se zachoval jediný exemplář, který je vystaven v Bukurešti. Tam mají i nejucelenější sbírku škodováckých nejtěžších děl na světě. Že by další typ na výlet? Pak nás slečna průvodkyně vzala do podzemních prostor. Tam jsme obdivovali to, co naši předci vybudovali na obranu vlasti. Stovky metrů vytesaných chodeb a kasárenských prostor působilo skutečně impozantně. Po vyčerpávajících informacích slečny průvodkyně jsme se vysoukali malým výlezem z velké pevnosti a cestou k autu jsme ještě „vyzkoušeli“ kulomety v sousedním řopíku.  

    Po zajímavé prohlídce Stachlbergu jsme nabrali směr Náchod a v plánu byl pěchotní srub Březinka a dělostřelecká tvrz Dobrošov. Zaparkovali jsme na Dobrošově a okolo tvrze a přilehlých objektů si to namířili k Březince. Tam jsme si vyzkoušeli pozici střelce za zdvojeným těžkým kulometem vz.37 s optikou. Při pohledu přes jeho zaměřovač člověk nabyl dojmu, že nemohla projít ani myš. Dále jsme si v tandemu vyzkoušeli ruční pohon vzduchotechniky, to čekalo posádku při výpadku elektrocentrály. Během půl minuty nám u kliky nějak došla šťáva, takže být v posádce srubu, tak si hýčkám elektrocentrálu jako vlastní. Na druhé straně objektu je pevnostní kanon, ale k tomu nás bohužel nepustili, jelikož se jedná o plně funkční verzi. Bohužel, koukačka byla jen za provazem. Panu průvodci jsme poděkovali za předání vyčerpávajících informací a po povinném fotu jsme vyrazili k Dobrošovu. Tam, jak jsme předpokládali, už měli zavřeno. Aspoň důvod sem vyrazit ještě jednou. Po přesunu do města jsme po dobré večeři u dobrého Bernarda a zázvorového čaje vyhodnotili činnost uplynulého dne.

    Druhý den ráno jsme vyjeli, směr Zahájí. Cestou jsme se zastavili v Praze ve vojenském muzeu na Žižkově, kde jsme si prohlídli zajímavou expozici k 100. výročí začátku 1. světové války. Déle nás už čekalo jen 150 km k domovu a naplánovat další zajímavou expedici.